Pravidelně na začátku prázdnin se (bez ohledu na počasí) sjedou (nejen) milovníci filmu do Karlových Varů na filmový festival, aby si užili až deset dní nabitých dobrými, (pod i nad) průměrnými, skvělými, rychlými, pomalými, zdlouhavými, dobrodružnými, dokumentárními, veselými, smutnými, krátkými, hranými,  (...) filmy.

Rest In Peace, Michael...

Povídkou Setkání končí naše setkávání se s Marciinou gymnaziální prozaickou tvorbou. Příběh je nedatovaný a Marci si nebyla s to vzpomenout, kdy asi mohl být napsán. Jedno je ale jisté - bylo to mezi dubnem 1999, kdy vznikla první školní povídka mimo školu, a listopadem 2000, kdy máme poslední datovaný příběh. Od té doby se Marci povídkové tvorbě nevěnovala. A zda se k ní vrátí? To ukáže až čas...

V Úplňku z 24. listopadu 2000 se Marci opět vrátila k tajmenu a napětí. Navíc si vyzkoušela vyprávění v druhé osobě a snažila se nenapsat ani jedno souvětí. Navíc je to poslední datovaná povídka, kterou zde zveřejňuji.

Inspirací pro myšky byla povídka Daniila Charmse Čtyřnohá vrána. No, možná víc než jen inspirací. Napsána byla 6. října 2000.

Tento text trošku vybočuje z dosavadní linie, protože vznikl jako domácí slohové cvičení do školy. Marci si nepamatuje, zda byla vůbec nějak oznámkovaná, ale to není důležité. Pokusila se tu - podobně jako v Malém cestovateli - hrát si s příběhy v knihách zaznamenanými. Hrála si 13. září 2000.

Zrcadlo a telefon je v podstatě jen taková slovní hříčka. Nenáročná. Vznikla 30. května 2000.

Další povídka inspirovaná písní. Ale tentokrát byla píseň jen popudem jak zpracovat námět, který měla Marci v hlavě od té doby, co šla z hudebky a před ní šel klučina s houslemi. Museli jít přes most, nu, spíše lávku, aby se dostali na druhou stranu řeky. A tehdy Marci napadlo, co by se stalo, kdyby se najednou v řece objevili housle... Co se stalo, to sepsala 1. března 2000.

hvězda jež nad obzorem přeletí

rozezní zvon zapěje tón rozhodí sníh zaseje klid

a bude zas vánoční čas