Hledat

Veronica

Veronica je rod rostlin z čeledi scrophulariaceae (krtičníkovité).
Veronika je ženské křestní jméno řeckého původu.
Veronica je ekologický institut.

V pestrobarevných lesích a studených vodách v údolí potoka Kolelač na úpatí Bílých Karpat se rozkládá mírumilovná, i když poněkud odlehlá vesnička Hostětín. Bez obav ze všech nepředvídatelných nebezpečí, která hluboké karpatské lesy skrývají, jsme se bez ochrany před nástrahami okolí vydali spolu s Krtkem, který je stejně jako já velice zvídavý, tajemnou vesničku prozkoumat. Když jsem pak nečekaně zůstal sám, daleko od domova, v nepříliš přívětivém pokoji, ocitl se Krtek v roli hrdiny na cestě k mé záchraně…

A jak k tomu došlo? Inu velice jednoduše. Spolu s Krtkem jsme vyrazili vlakem strávit velice příjemný víkend v Centru Veronika Hostětín, kde se slavil první rok jeho fungování a zároveň Světový den pasivních domů.

Krtek byl nadšen z prohlídky pasivního domu, liboval si pohledem na šetrné pouliční lampy a zahřál se v ekologické výtopně, kde obdivoval obrovský kotel.

Já si naopak velice pochutnával na různých druzích moštů z hostětínské moštárny (nejlepší je klasicky jablečný, ale s příchutí červené řepy či černého rybízu za ochutnání určitě stojí) a mimochodem – horký jablečný mošt je úplná lahůdka. Nadchla mě kořenová čistička odpadních vod (no, možná i proto, že zrovna začal padat sníh, který mám hrozně moc rád). I Krtek nakonec přestal mručet a společně se mnou obdivoval sušičku na ovoce, jejíž „plody“ v podobě křížal jablečných a hruškových jsme ochutnali na večerním slavnostním biorautu, kde bylo i spousta domácích sýrů a salátů. A samozřejmě příjemná atmosféra a dobrá zábava.

Druhý den ráno, zatímco jsem klidně dospával, Krtek pořád někde pobíhal, nevěda kde mu hlava stojí, až se nakonec uvelebil v Nikiině batohu a sladce usnul. Já ho chvíli pozoroval, pak jsem si řekl, že na stěhování se do batohu své majitelky Marci je ještě času dost, a usnul jsem taky. Takže jsem si ani nevšiml, když holky popadly své batohy a společně se spícím Krtkem odešli na vlak. A tak, přestože jsem naprosto přesně věděl, kde jsem, jsem se ztratil…

(pokračování příště)

Ke článkům starším než jeden měsíc nelze přidávat komentáře.